Zřícenina hradu Pravda se nachází mezi obcemi Domoušice a Pnětluky. Dopravní spojení vlakem z Loun nebo Rakovníka do Domoušic a pochodem po červené turistické značce na hrad a dále po červené na žel.zast. Konětopy.
Hrad Pravda náleží mezi ty objekty, jejichž počátky a značná část dějin jsou obestřeny rouškou mlčení historických zpráv. Hrad, jak jej známe z jeho dnešní podoby, lze nesporně spojit se stavební aktivitou rodu pánů z Kolovrat ve 2. polovině 15. století. Tento šlechtický rod erbu stříbrno-červené orlice v modrém poli,se usídlil na Lounsku před polovinou
14. století za vlády Karla IV .Jeho pravý známý příslušník, Albrecht z Kolovrat, je připomínán k roku 1348 jako kadaňský purkabí a v roce 1352 získává od krále povolení založit městečko Ročov, nedaleko Pravdy. Za svého života palřil k významným královským úředníkům. Když zemřel, zůstalo po něm pět synů, kteří založili samostatné větve početného rodu. Pro Lounsko jsou významné dvě z nich - Novohradští z Kolovral (podle Nového Hradu u Jimlína) a Mašťovští z Kolovrat. Předek mašťovských Kolovratů Herbert vlastnil počátkem 15 století rodové sídlo na Ročově. Jeho syn Beneš, zvaný Svině, převzal Ročov a před rokem 1432 získal panství pnětlucké se vsí a tvrzí. Tento Beneš pak od roku 1454 držel i Mašťov a s ním i pojmenování této větve rodu. Sám byl významným činitelem své doby a působil jako hejtman kraje žateckého. S největší pravděpodobností právě za jeho života byl vybudován hrad Pravda ve své dnešní podobě. Pro fakt vzniku dnešního hradu brzy po polovině 15. století svědčí skutečnost, že původním sídlem Kolovratů byla tvrz v Pnětlukách, o níž existuje k roku 1456 zpráva jako o tvrzy pusté . Po smrti pana Beneše v roce 1473 se pánem hradu a panství stal jeho syn Jan. Tehdy prodal Pravdu s ostatním zbožím tvořeným tvrzí, dvorem a městečkem Ročov, vsí a tvrzí Pnětluky a vesnicemi Líšťany, Lipno, Břínkov, Kroučová, Konětopy, Markvarec a Vlčí Děpoltovi z Lobkovic. Poté byl vlastníkem syn Jiří, po jeho smrti hylo panství rozděleno mezi syny. Ročov a Pravdu získal Litvín z Lobkovic. Později připojil Vilém mladší z Lobkovic Pravdu k divickému panství, jež vlastnil. Roku 1681 přešlo divické zboží prodejem do rukou majitelů citolibského panství , hrabatúm ze Schútzen a Leopoldsheim a v rámci citolibského zboží pak Pravdu v r. 1802 získávají Schwarzenbergové. V jejich vlastnictví zůstává Pravda až do 20. století.
Jako šlechticke sídlo ztratila význam již v prúběhu 16. století, jako romantická zřícenina se od konce 18. století stává cílem návštěv veřejnosli. V posledních dvou stech letech sloužila hradní zřícenina jako místo konání politických i společenských shromáždění, konaly se zde lidové veselice i ochotnická divadelní představení. V posledních desetiletích se stal hrad kromě návštěv turistú i cílem trampských skupin. Měkký opukový kámen, z něhož je hrad vystavěn, podléhá bohužel značně povětrnostním vlivům a srovnání současného stavu s historickými popisy, vyobrazeními i nejstaršími fotografiemi názorně ukazuje, jak mnoho hradních konstrukcí od prvé poloviny 19. století zaniklo nebo bylo těžce poškozeno a jak se objem hodnoty zříceniny neustále zmenšoval. Tento proces nepříznivě urychlily i agresivní kyselé deště naší současnosti a k velkým destrukcím došlo i v době zcela nedávné. Aby se stav hradu stabilizoval a tato významná památka zůstala zachována i pro další generace, působí zde dnes pod patronací Okresního muzea v Lounech skupina dobrovolných pracovníků. Pravda tak náleži mezi bohužel nepočetné šťastné hrady, kterým se dostává tolik potřehné a prúběžné péče a drobné údržby.